O radonu

Co je radon?

Je všudypřítomný radionuklid. Jeho přítomnost působí nejvyšší radiační ozáření nejen lidí, ale i domů. V Česku se vzhledem ke geologickému složení vyskytuje prakticky všude. Koncentrace se pohybuje od průměrných 100-200 bekerelů (Bq/m3), což je hodnota zdraví nejméně škodlivá, až po koncentrace mnohonásobně vyšší. Do bytů a domů se dostává netěsnostmi v základech, sklepech a podlahách, do organismu se může dostat i pitím zamořené vody.

Ochrana proti radonu je jednoduchá: větrání a důkladné izolace, dobře postavené základy říká expert na tuto problematiku Josef Thomas ze Státního ústavu radiační ochrany. Další informace o radonu lze získat na krajských úřadech, v Státním ústavu radiační ochrany (http://www.suro.cz/) nebo na pobočkách Státního úřadu pro jadernou bezpečnost.

Radon v životním prostředí

Otázkám radioaktivity v životním prostředí je v současné době věnována velká pozornost hlavně v souvislosti s problematikou výstavby jaderných elektráren a s tím souvisejícím bezpečným ukládáním vyhořelého paliva. Daleko menší pozornost je však věnována radioaktivitě přírodních zdrojů, tj. radionuklidům, které jsou obsaženy ve složkách životního prostředí v  zemské kůře, v hydrosféře a v atmosféře.

Lidstvo je po celou dobu své existence vystaveno malým dávkám ionizujícího záření pocházejícího z těchto přírodních zdrojů a z kosmického záření, které souhrnně označujeme jako přírodní pozadí. Lidský organismus se během svého vývoje na toto záření zřejmě adaptoval. To platí zejména o izotopu 40K, jehož zastoupení v přírodním draslíku činí 0,012%. Draslík je biogenní prvek a je v přírodě značně rozšířen. Aktivita 40K v zemské kůře je vyšší než aktivita všech ostatních přírodních radionuklidů dohromady. Na zevním a vnitřním ozáření lidského organismu se dále významně podílejí produkty přeměny uranu a thoria. Pokud vezmeme v úvahu podíl ozáření ze všech přírodních i umělých zdrojů ionizujícího záření, nejvýznamnějšími radionuklidy z tohoto hlediska jsou radon a produkty jeho přeměny (dále jen PP), které se na celkovém ozáření člověka podílí v celosvětovém průměru 43%.

Aktivita radonu a jeho PP vyvolá v plicní tkáni člověka efektivní ekvivalentní dávku v průměru 1 300 mSv za rok. Skutečné hodnoty v  určitých lokalitách mohou být však mnohonásobně vyšší. Je tedy zřejmé, že dávky způsobené radonem a jeho PP představují nejzávažnější složku ozáření člověka ze všech přírodních zdrojů ionizujícího záření.

Od doby, kdy byl zjištěn vysoký obsah radonu v domech nacházejících se v  oblastech vysokého radonového rizika, se výskytu radonu v budovách věnuje značná pozornost s ohledem na ohrožení větších skupin obyvatelstva.

Hlavním zdrojem radonu v budovách je geologické podloží na kterém je dům postaven. Zde je radon obsažen v půdním vzduchu a s ním proniká do budov komínovým efektem, t. j. na základě rozdílu mezi tlakem půdního vzduchu a tlakem ovzduší v budově, hlavně v zimním topném období, což je způsobeno rozdílem teplot vzduchu uvnitř objektu a venkovního ovzduší. Tento zdroj radonu v domech je většinou dominantní a z hlediska ozdravných opatření se řeší přednostně.

Ostatní zdroje radonu, jimiž může být voda dodávaná do objektu a  stavební materiál (zdivo), nepředstavují v současnosti vzhledem k  přísnějším předpisům (vyhláška č. 307-2002 Sb Státního úřadu pro jadernou bezpečnost o radiační ochraně ) závažnější zdroj. Uvedená vyhláška totiž stanovuje směrné a limitní hodnoty měrné aktivity 226 Ra pro stavební materiály a objemové aktivity radonu ve vodě.

Pro potřebu prevence při zajišťování radiační ochrany prováděním zásahů vedoucím ke snižování přírodního ozáření z radonu ve stavbách zavádí vyhláška pojem radonového idexu stavebního pozemku, který je směrnou hodnotou pro rozhodování o umístění stavby a pro rozhodování o způsobu provedení izolací stavby proti pronikání radonu z podloží. Dále vyhláška stanovuje směrné hodnoty ozáření osob v důsledku výskytu radonu a PP ve vnitřním ovzduší staveb, které slouží jako základní vodítko pro rozhodování o tom, zda byla stavba provedena s dostatečnou ochranou proti pronikání radonu z podloží.

V případě překročení těchto hodnot vyhláška stanovuje přiměřené typy zásahů, vedoucích ke snížení přírodního ozáření z radonu a PP ve vnitřním ovzduší staveb. Takové případy jsou řešeny v rámci vyhlášky 107/2003 o podílu krajských úřadů na rozdělování dotací na zjištění rizika vyplývajícího z přítomnosti radonu a jeho dceřiných produktů ve vnitřním ovzduší staveb a ve vodách pro veřejné zásobování a na přijetí opatření s tím spojených. Obsahuje pravidla a kritéria pro pro přidělování státní podpory na protiradonová opatření vypracovaná SÚJB , s ohledem na požadavky Ministerstva financí ČR.

Největší zdroje ozáření

  1. radon v budovách
  2. gama záření zemského povrchu
  3. kosmické záření
  4. přírodní radionuklidy v těle člověka
  5. lékařská ozáření
  6. spad ze zkoušek jaderných zbraní a výbuchu v Černobylu
  7. ozáření při práci
  8. výpusti z jaderných zařízení
  9. sp

Mapa ČR – radonové riziko